Bruslení po 10 letech

Tak jsem se po delší době odhodlal opět něco blognout (jestli je ještě pro koho). Už pár dní dopředu bylo naplánované bruslení na místním zimáku. Jelikož jsem na bruslích od puberty nestál, byl jsem rozhodnutý na tuhle akci nejít. Na poslední chvíli jsem se ovšem nechal ukecat a vyrazil taky. Zimní stadion (Fjellhallen) je tu v pár věcech trochu speciální. Jedná se o největší podzemní stadion na světě, takže v reálu to vypadá tak, že přijdete ke skále s velkýma vratama, pak asi 100 metrů se jde jeskyní a najednou se vyloupne samotný stadion. Jo a taky se tu před 14 lety hrálo o olympijské medaile.

Německo-norsko-malťnsko-český nadnárodní tým

Jelikož jsem na bruslích nestál opravdu hodně dlouho, čekal jsem, že se budu spíš plazit, než bruslit, ale nakonec to tak strašný nebylo a docela jsem to rozchodil. Ale celkově jsem byl rád, že se vůbec držim na nohou. Měli jsme docela štěstí, první půlhodinu byl stadion jenom náš, pak přišlo pár lidí a ti když potom naskákali s hokejkama na led, byl to pro mě jasný signál, že bych už neměl překážet a klidit se. Část teamu to vzdala už přede mnou a zbylí dva tam možná bruslí jestě teď. Nakonec to nebylo vůbec špatný (jen jednou jsem se rozplácnul) a zřejmě jsem ve Fjellhallen nebyl poprvé. Více z tohoto pokusu o sport je tady.

Taky někdy konečně napíšu co se tu děje o víkendech. Ale předem vás můžu ujistit, že to absolutně vůbec nesouvisí s mejdanama, alkoholem a místní diskotékou Schlager :))

Vejlet do Osla

Po propršenym víkendu se naštěstí v ponělí udělalo přímo nádherně, což bylo ideální pro naplánovaný výlet do Osla. Večer před tím jsme měli online debatu, kam že se to všude pujdem podívat. Já jsem projevil opět svou velkou iniciativu a poslal ostatním první vyguglenou stránku o Oslu. Ještě se ujednaly instrukce, že v 6.55 před autem a v 7.00 odjezd, což nakonec všichni striktně ignorovali a mohlo se jet. Ovšem ještě než jsme se vydali směr Oslofjord vyjeli jsme nad Gjøvik a pokochali se na celkem impozantním pohledem na město zahalené do mlhy (že by místní vodník Kebule v Mjøse?). Po necelých 2 hodinách jsme dojeli do cíové destinace, jak řiká pani navigace a vyrazili do města. Že bylo všude čisto a upraveno moc nemá cenu říkat, to se týká zřejmě celého Norska. Podle instrukcí další navigace (Jirka s mapu) jsme došli k z brusu nové budově opery, která vystupuje z moře a po střeše z bílého mramoru se nechá dojít až nahoru odkud je pěkný výhled na ne zrovna krásou oplývající Oslofjord. Taky zde kotví místní parníček.

Gjøvik v mlze

Budova opery

Parníček :)

Z opery jsem byl docela unešený, ta chodníko-vyhlídko-střecha a to jak budova vystupuje z moře se mi zdá přímo jako geniální nápad. Dál jsme se vydali do centra - několik velice pěkných uliček, zhruba polovina bez moto provozu a ten zbytek s minimálním počtem aut, všemožnými krámky a kavárnami, které vedly až ke královskému sídlu. Stejně jako v Praze i zde hlídá stráž. Ale narozdíl od těch živých soch u nás před hradem, tihle se i trochu hýbali, dokonce tam jeden klávosil s dětskama, když jsme přišli. Královské sídlo je tady takový ne zrovna velký zámek s parkem kolem.

Centrum (všiměte si dvou červených panáčků na semaforu pro chodce :) )

Tady bydlí král

že by norský známý českého Václava?

Dál jsme poračovali za zámek městem až k moc pěknému parku Frognerpark, kde je nesčetně soch. Potom jsme se vydali zpět k přístavu, cestou jsme se ještě stavili na královsém zámku, protože zde pochodovaly dvě skupinky vojáků. Čekali jsme co se stane. Jelikož se toho moc nedělo, vyrazili jsme zpět. Ješte malá obchůzka kolem přístavu a jeli jsme zpátky. Co dodat, sluníčko svítilo, ani nebyla moc zima, moc pěkný vejlet. Odkaz na zbytek fotek je tady.

Vejlet do Lillehammeru podruhé

Jelikož jsme tu měli, resp. ještě máme vzácnou návštěvu z Čech, plánoval se na právě končící víkend nejaký velkolepý vejlet. Plán Á byla cesta do Bergenu. Ten se začal celkem brzo hroutit, protože s noclehem to jaksi prozatím nevypadalo a počasí se taky moc netvářilo. Tak se v pátek nic nedělo, akorát jsem s Jardou vyrazil do místního obchoďáku. Tam je taky (zřejmě v Gjøviku jedniný) obchod s alkoholem. Jako dával jsem si opravdu zatraceně pozor, abych nááhodou třeba batohem neposlal nějakou lahev k zemi.

Na sobotu se nakonec vymyslel plán Bé a to že se pojede necelých 300km odsud na jedno moc hezký místo, jehož název jsem zapoměl :) Dobrý...výjezd prý v sedum v noci...takhle brzo jsem nevstával uz hoodně dlouho. No nakonec ani nebylo třeba, protože počasí se ale nehorázně zkazilo. Takže plán Bé padl taky a nakonec se naprosto neplánovaně vyjelo opět do Lillehammeru. Tentokrát jsme se podívali i nad město, kde je oplympijský areál. Na skokanských můstcích právě někdo skákal (ne, nejsem slepej - jde to i bez sněhu). Tam jsme se stejně moc dlouho neohřáli (spíš kosu nepoklepali) a vyjeli jsme stejným směrem jako minule. Dokonce se začal objevovat i sníh a přibýval čím dál víc. Taky někdo dostal nápad využít toho a postavit si prvního sněhuláka...no ale z toho definitivně sešlo, když se řeklo "Deme ven?". "Tak to ani omylem" byla jasná neverbální odpověď všech. Tak jsme pokochali zasněženým okolím a jeli zase zpět. Ještě jsme se zastavili u jednoho jezera (tenkokrát bez sněhu). Trochu depresivní, ale krásná krajina. No a jelo se domů. Nakonec to nebylo špatný. Zítra (v pondělí) máme namířeno do Osla, tak doufám, že už nám plány vyjdou a klapne i počasí, který se tu dá předvídat až na 20 vteřin dopředu. Zatím má být hezky, tak doufám, že to vydrží.

Pár fotek na rajskym jako dycky.